Halóó vesmíre, jsme na světě!

Tři kluci a tři holky

14. 5. 2021

Šest není ani málo, ani hodně, prostě tak akorát ...

už ve čtvrtek večer bylo patrné, že nad pátečním ránem u nás nastane porodní divočina.  Aireen se totiž důkladně téměř každou hodinu čistila na zahradě v dešti a já za ní poletovala bosky s baterkou a ručníkem, kdyby se náhodou rozhodla ta naše mamina zatlačit o něco více. Naštěstí se ta naše amazonka přeci jen uchýlila do tepla, sucha a světla, kde si v klidu mazácky pospala aby nabrala sil.

A ráno byl mazec! První štěňátko šlo nožičkama napřed. Jednoduše mne ten malý zelený průbojník docela potrápil. Neee, ale pozor omyl, on to totiž nebyl vůbec žádný drobeček! Vzhledem k věku Aireen a předpokládanému množství štěňátek (počítala jsem že jich bude 7, 8), jsem raději neriskovala dlouhým čekáním a vysilováním maminy, popadla jsem Aireenku a jela s ni na prohlídku k naší paní vet. Ta mne po prohlídce ujistila, že by to Aireen měla určitě zvládnout. A zvládla to holka zlatá. Hned po příjezdu zpět domů (máme to od domu 2 kilometry) se rozjela jak vlak. Pomalu jsem nestačila pupíky vytahovat čistit, sušit, vážit, pečlivě zkontrolovat, hlídat placenty a samozřejmě zapisovat čas porodu ... A zase šlo pět pupísků nožičkama napřed! Nojooo, už mám na to opatrné vytahování plodu ve spolupráci s rodičkou celkem grif :-)

Maminka Aireen ještě byla znovu odpoledne prohlédnuta paní doktorkou sonografem (pro ujištění a můj klid, že v děloze nic nezůstalo). A také dostala preventivně včelku kalciovky. 

Maminka i štěňátka jsou v pořádku. Drobci dobře pijí a je o ně vzorně ze strany maminky pečováno.